Skip to content

CAFE
BULLDOG

stylová kavárna
v centru Břeclavi

AKCE
OCHUTNÁVKY

 

Cafe Bulldog

Jak už z názvu Cafe Bulldog vyplývá, jedná se o kavárnu, a protože lidé milují chuť a vůni dobré kávy, která se zejména v kavárnách podává, můžeme Vám nabídnout ze široké nabídky vybraných kvalitních káv…

Rezervace

Máte–li zájem o rezervaci,
zavolejte nám na telefon:

+420 605 855 494

Rádi Vás u nás uvítáme.

V Cafe Bulldog čepujeme pivo z Pivovaru Fuller‘s

Historie pivovaru se začala psát už přibližně před 350 lety. Na začátku devatenáctého století se ale dostal do finančních potíží, ze kterých ho v roce 1845 vyvedli noví vlastníci Henry Smith a John Turner v čele s Johnem Birdem Fullerem, podle kterého se pivovar v Chiswicku od tohoto roku jmenuje. Byl to syn Johnna Fullera, který do pivovaru přišel o 16 let dříve. Od té doby, jak už to tak bývá, se pivovar zvětšoval, rostl a provozoval nové a nové hospody. V roce 2005 učinil svou největší akvizici. Zakoupil společnost Geroge & Gale, čímž získal 111 nových hospod. Fuller’s produkuje mnoho značek, které jsou v Londýně i celé Anglii velmi známé. Nejslavnější je bezesporu vlajková loď pivovaru London Pride, jedno z nejprodávanějších sudových piv v zemi. Neméně slavný a oblíbený je také bitter ESB, který spolu s London Pride získal nespočet různých významných ocenění a společně s Chiswick Bitterem dosáhala tato trojice piv na prestižní uznání “Champion Beer of Britain”. Nesmíme opomenout značku Vintage Ale, což je od roku 1997 limitovaná série silného ejlu vyráběná z těch nejlepších surovin v daném roce. Každá lahev je očíslována a balena v krásné krabici.

V Cafe Bulldog čepujeme pivo z Pivovaru Fuller‘s

Cafe Bulldog - stylová kavárna v centru Břeclavi

Některé lahve Whisky mohou být dočasně nedostupné, popřípadě již nikdy nebudou.

Historie skotské whisky

Pálení whisky má ve Skotsku dlouhou tradici a o prvopočátcích výroby není mnoho dochovaných informací. První dostupné údaje o várce jsou z konce 15. století, přesněji z roku 1494, kdy je v královských účetních knihách uveden prodej ječmene klášteru za účelem výroby aqua vitae. Míní se, že vaření dorazilo do Skotska z Irska někdy v 6. století. Přesný rok však není znám. V 19. století napomohl technickému rozvoji palíren pokrok dopravy a infrastruktury, základní způsoby varu však zůstaly stejné.

Skotská whisky

… nebo také jen „Skotská“ je whisky, která je destilována výhradně a jen ve Skotsku, a to za jasně určených podmínek a zákonů týkajících se výroby tohoto druhu alkoholického nápoje. Skotská je světoznámý druh whisky, který se vyváží do celého světa a je odborníky uznávaná jako jedna z nejlepších druhů. Dlouhá historie výroby (pálení) spolu se skotskou kulturou, kam whisky neodmyslitelně patří, zajišťuje dlouhodobý kvalitativní standard. V současnosti jsou nejznámější dvě verze skotské whisky – čistá sladová (single malt) a míchaná (blended).

Při výrobě irské whisky

Single malt se obilí namáčí v pramenité vodě, která má svůj vliv na charakteristiku destilátu (tóny rašeliny, tóny vřesu). Zvlhlý ječmen se nechává tradičním způsobem naklíčit na tzv. malting floor (sladová podlaha), i když dnes už mnoho výrobců používá mechanizované linky na sladování. Během klíčení se škrob v zrnu mění na cukr, a vzniká tak syrový materiál na kvašení. Po vyklíčení se obilí vysuší, což také ovlivňuje chuť nápoje. Vysušené obilí nebo slad se pak pomele a zalije horkou vodou. Tato obilná tekutina se přečerpá do nádrže, kde se do ní přidají kvasinky a kvasný proces může začít. Vykvašená tekutina, nazývaná také wash, je základem pro destilaci single malt whisky.

Skotská Single Malt

se destiluje v obrovské měděné nádobě, ve které se wash ohřívá a mění na destilát, který se před uložením do dubových sudů na minimálně tři roky předestiluje ještě alespoň jednou. Dubové sudy na dozrávání jsou většinou použity po dozrálém bourbonu, nebo sherry, v poslední době i po jiných druzích vína, což do whisky přináší sladkost a charakteristickou chuť.

Některé lahve rumů mohou být dočasně nedostupné, popřípadě již nikdy nebudou.

Diplomático Barbet Column DC NO. 2

Řada Diplomático Distillery Collection představuje rumy, vyrobené na různých destilačních zařízeních, kterými disponuje společnosti DUSA (Destilerias Unidas S.A.). Milovníci prvotřídních destilátů se tak budou mít možnost postupně seznámit s různými chuťovými profily rumů, v závislosti na použitých destilačních zařízeních a budou si tak moci vychutnat čisté esence rumů Diplomático.

Celý popis »

Kategorie rumů

Rum je alkoholický nápoj destilovaný z melasy nebo ze šťávy získané z cukrové třtiny.[1] Původ slova rum není jasný. Odborníci uvádějí dvě varianty. Podle první teorie je slovo rum odvozeno od slova rumbellion, což je anglicky „velký ruch“. Podle druhého tábora pochází pojmenování tohoto nápoje od latinského názvu „sacharum officinarium“. Většina producentů rumu se tak nachází v oblastech, kde je rozvinuto zpracování cukrové třtiny, jako je Austrálie, Indie, ostrov Réunion či oblast Karibiku (zde zejména Jamajka a Kuba). Jeho vlastí jsou Antily (souostroví, které představuje dominantní část Karibiku), kde se vyvinula na každém ostrově specifická varianta tohoto destilátu.
Jelikož neexistuje jednotná definice toho, co rum je, jeho dělení do smysluplných skupin je poměrně komplikované. Rum je tedy většinou definován podle různých pravidel a zákonů zemí, ve kterých je vyráběn. Rozdíly spočívají například v obsahu alkoholu, době zrání i ve zvyklostech při jejich pojmenovávání. Obsah alkoholu je důležitý například v Kolumbii, kde musí rum obsahovat minimálně 50 % alkoholu, zatímco v Chile či Venezuele je vyžadováno minimálně 40 % alkoholu. V Mexiku musí rum zrát alespoň osm měsíců, v Dominikánské republice, Panamě a Venezuele pak dva roky. Rozdíly jsou také v pojmenovávání. V Argentině se rumy dělí na bílé, zlaté, světlé a extra světlé. Na Grenadě a Barbadosu se používají termíny bílý, vyzrálý a „overproof“ (velmi silný rum), zatímco ve Spojených státech se můžeme setkat s dělením na rumy, rumové likéry a ochucené rumy. Navzdory těmto rozdílům ve standardech a v názvosloví jsou zahrnuta následující rozdělení, které ukazují rozsah škály vyráběných rumů.

Druhy rumů

Existuje několik druhů rumu. Světlý rum (Blanco) se často využívá na přípravu míchaných nápojů, zlatý a tmavý rum (tmavnoucí postupným zráním v sudech) bývá konzumován samostatně jako tzv. sipper či využíván pro vaření. V Česku se tradičně vyrábí alkoholický nápoj, který byl označovaný jako „tuzemský rum“, vyrábí se však uměle, dochucením zředěného lihu (nejčastěji vyráběného kolonovou destilací z cukrové řepy) rumovou esencí. Toto označení však nevyhovuje předpisům EU (kde se názvem rum smí označovat jen třtinový rum), takže se tento produkt od vstupu Česka do EU musí prodávat pod jinými názvy, např. pod označením Tuzemák.

Fermentace

Většina rumu se vyrábí z melasy, která pochází z cukrové třtiny. Kvalita rumu z velké části závisí na kvalitě a druhu použité cukrové třtiny. Její kvalita pak závisí na druhu půdy a na podnebí, ve kterém byla vypěstována. Velká část melasy používané v Karibiku pochází z Brazílie. Výjimkou jsou frankofonní ostrovy, kde se rum místo z melasy vyrábí převážně ze šťávy cukrové třtiny. V Brazílii se pak destilovaný alkoholický nápoj ze šťávy cukrové třtiny nazývá cachaça a od rumu se rozlišuje. Proces fermentace se pak zahájí přidáním vody a kvasnic k základní ingredienci.

Destilce

Stejně jako u ostatních aspektů výroby rumu, ani při destilaci se nepoužívá žádná jednotná metoda destilace. Použitá metoda se může odrazit například na plnosti chuti rumu.

Zrání a míchání

V mnoha zemích musí rum zrát alespoň po dobu jednoho roku. [5] Rum zraje zpravidla v dřevěných sudech, zrání může však probíhat i v nádržích z nerezové oceli. Během procesu zrání je určena barva rumu. Při zrání v dubových sudech rum tmavne, zatímco v nádržích z nerezové oceli zůstává prakticky bezbarvý. Vzhledem k tomu, že se rum typicky vyrábí v oblastech s tropickým podnebím, zraje daleko rychleji než whisky či brandy. To se projevuje v andělském podílu neboli v množství produktu ztraceného odpařením. Produkty zrající ve Francii či Skotsku ztratí ročně asi 2 % objemu, produkty v tropických oblastech pak až 10 %. Po uzrání se rum většinou míchá, aby mohl výrobce zajistit konzistentní chuť produktu. Jedná se o poslední krok výroby rumu. [6] Během něj jsou světlé rumy občas filtrovány za účelem odstranění zabarvení vzniklého během zrání. Tmavší rumy pak mohou být dobarvovány karamelem.