- Založena: 1826
- Majitel: BenRiach – GlenDronach Distilleries Co. Ltd.
- Region: Speyside
- Stav: činná pálenice, kapacita 1 400 000 l
- Použití do směsí: Teacher´s Highland Cream, Ballantine´s
- Procentní podíl: prodávaný jako sladová whisky: 37%
Díky úspěchu Ballantine´s bylo možné zavřenou pálenici Glendronach 14. května 2002 znovu oživit a uvést do provozu. Tehdejší majitelé, společnost Allied Domecq, prostě museli otevřít kohoutky, aby uspokojili poptávku po své populární směsové whisky. I když si Ballantine´s (a do jisté míry i Teacher´s) vynutily znovuotevření, pozornost se brzy zaměřila na zdejší single malt, jak se začala víc a víc prodávat. Pálenice nemohla udělat pro zmatení svých příznivců víc: od začátku 90. let minulého století nahrazovala jedna verze druhou. Nejprve byla dvanáctiletá Original skladovaná převážně v bourbonových sudech a zároveň dvanáctiletá, která dozrávala ve dřevě po sherry. Obě nakonec nahradila dvanáctiletá Traditional, což byla kombinace po bourbonu a sherry. Pak následovala patnáctiletá se 100% dozráváním v sudech po sherry, načež ji nahradila nová dvanáctiletá Original s dozráváním vesměs po sherry, ale v roce 2004 s dokončením zrání v sudech po bourbonu.
Řadu let byla Glendronach poslední skotskou pálenicí, která vytápěla kotle uhlím. Majitelé, firma Allied Domecq, zjevně plánovali rekonstrukci pálenice, aby vyhovovala směrnicím EU, ale pak si to rozmysleli. Od dubna do září 2005 byla ale Glendronach uzavřená kvůli náhradě vytápění uhlím parou. Glendronach je pravděpodobně jednou ze sladových whisky, které se nejvíc mění a budou měnit kvůli změnám v postupech výroby a dozrávání. Příklady z dřívějška ukazují, že při přechodu na nepřímé vyhřívání parou se charakter lihoviny často mění. Whisky z destilačních kotlů postaru roztápěných uhlím bude ještě k dostání pár let, pak se ukáže, jak se charakter zdejší sladové změnil. Další známka starých časů, humnová sladovna, dosud existuje v nedotčené podobě, ale od roku 1996 se nepoužívá. Dnes se nakupuje hotový, nerašelinový slad, ale před několika desítkami let byla Glendronach s až 12-14 ppm mnohem rašelinovější. Od nového otevření pálenice v roce 2002 se používaly pouze sudy od bourbonu.Whisky po sherry z pálenice Glendronach měla vždycky oddané příznivce po celém světě. Před čtyřiceti lety byla Glendronach mezi pěti nejpopulárnějšími sladovými světa. Noví majitelé mají ctižádostivý plán obnovit tento dřívější status. Jak oznámili v září 2009, v dalších letech budou do sudů po sherry investovat 5 milionů GBP a další 2 miliony do propagace značky a zaměstnanců.
Záparová káď v Glendronach je litinová, tradičního typu rake & plough s hrably a měděným poklopem o kapacitě 3,76 t. Kvasných kádí je 9, z toho 6 je vyrobeno z oregonské douglasky a 3 z modřínu, s rozbíječem pěny. Kysličník uhličitý se z kvasných kádí odvádí zvláštním odvětrávacím systémem. Pálenice má dva páry destilačních kotlů. Spekulace o skutečných záměrech společnosti Pernod Ricard s Glendronach skončily v létě 2008, kdy bylo oznámeno, že je na prodej. Před několika lety měla o Glendronach zájem nezávislá stáčírna Duncan Taylor. Konečnými kupci se ale stali majitelé pálenice BenRiach v čele s Billym Walkerem. Cena se odhaduje kolem 15 mil. GBP. Když společnost BenRiach koupila v roce 2008 pálenici Glendronach, měla za cíl prodat za rok 2009 150 000 lahví. Místo toho jich prodala 300 000 a zajistila si pevné místo na trzích jako USA, Francie, Tajwan a Skandinávie. Na jaře 2010 také otevřela nové středisko pro návštěvníky, a to přesto, že bylo dvakrát vyplavené. Noví majitelé s koupí pálenice převzali přes 9 000 sudů zrající whisky. V šesti skladištích jsou nejstarší z roku 1968. V současné době se provádí 18 až 22 dávek zápary týdně, z čehož se vyrobí 1,2 milionu litrů alkoholu. Zhruba 50% jde na verze sladové pro trh, zbytek se prodává společnosti Pernod Ricard na směsové whisky.