Whisky Bruichladdich je mnohem méně rašelinná než jiné whisky z Islay. V r. 2002 byl však učiněn pokus vyrobit i v této palírně výrazně rašelinnou whisky. Podařilo se jim to na 100%. Výsledkem je rašelinná whisky, avšak bez medicínskosti jiných islayských značek. Kvůli netradiční bruichladdichské chuti byl pro tuto whisky zvolen název Octomore. V r. 2002 byl učiněn pokus vyrobit i v této palírně výrazně rašelinnou whisky. Podařilo se jim to na 100%. Díky netradiční bruichladdichské chuti byl pro tuto whisky zvolen název Octomore. Rašelinová příchuť se vytváří v době, když je ječmen „sladován“ a proces dokončuje fáze sušení. Na ostrovech Hebridean, daleko od jakéhokoli uhlí, je zdrojem tepla a ohně právě rašelina. Díky svým esencím se rašelina „natáhne“ do ječmenných zrn, takže i po destilaci je exotické aroma rašelinného kouře v dozrávající whisky cítit. Před sládky palírny Bruichladdich ( bratři Braidovi ) stála otázka: na jakou úroveň se lze s rašelinnou příchutí dostat? Rozhodli se, že zkusí maximum. Celodenní „prokuřování“ rašelinou však přineslo výsledek: světový rekord dosažené úrovně rašelinovosti – neuvěřitelných 131 ppm. Používané destilační kotle jsou neobvykle vysoké a s úzkým hrdlem. Bratři Harveovi je tak navrhli proto, aby produkovali čistý a ovocný destilát. Během destilace jsou zapnuty kondenzátory, aby chladily výpary zpět na destilát. Destilace je tak velmi pomalá. Výsledkem je výjimečně krémová pálenka s jemností perlíku. Zcela jistě není pro každého a ne pro každodenní pití. Je určena pro nadšence, kteří milují a oceňují rašelinné příchutě whisky a dovedou je náležitě vychutnat. Kombinace kvalitních sudů, „pramínkové“ destilace, vysoké původní plnící síly 70% a masivní „nasazení“ rašeliny dělá tuto whisky úžasnou již po 5 letech staří. Je garantováno, že vám postaví i ochlupení na hrudi. Tato whisky byla vytvořena na základě historických faktů a událostí. Farma Octomore je 2 míle na jihozápad od místa, kde byla v roce 1816 postavena malá palírna. V té době byla produkovaná whisky velmi rašelinová a velmi oblíbená. Ale bohužel k žádnému dalšímu rozvoji této rodinné palírny nedošlo. Sourozenecká rivalita, spory mezi spolumajiteli, hladomor a emigrace obyvatel z okolí vedla k jejímu zániku o 24 let později.